Společně s bratrem Patrikem a dalšími kamarády spoluvydal almanach Krajiny, jehož součástí je i hudební nosič (CD) s autorskými vlčkovskými písněmi a texty (1999). Druhé CD je součástí projektu divadelního představení, kde herci jsou žáci Zvláštní školy internátní v Ořechově u Brna (1999). Pohádku Jana Skácela, která nese název "Na koni páv a smrt a moruše" zhudebnili opět bratři Vlčkové a vydali spolu s dalšími booklet ve formě miniaturní knížky, která obsahuje celý básnický text pohádky, doplněný linoryty, vytvořenými samotnými žáky pod vedením literáta Petra Čermáčka.
Pomáhal bratrovi Patrikovi s několika projekty (např. dřevěná pohanská slovanská svatyně na Pohansku u Břeclavi (2002) apod.). V letech 2002-2008 se věnoval fotografování, psaní básní či textů, kreslení, občas i malým hudebním vystoupením (společně s bratrem). Umístil se na druhé příčce fotografické soutěže Valašská krajina ve Velkých Karlovicích (2004). Získal druhé místo v literární soutěži Vladimíra Vokolka v Děčíně (2007). Pracoval jako dozorce v pavilonu Anthropos (2009). Vydal básnickou sbírku V hlubině koně tůň (2010). Pracoval coby recepční ve sdružení Práh v Brněnských Ivanovicích (2014-18). Vydal soubor pohlednic s fotografiemi z údolí říčky Ponávky (2016). Je v kontaktu s ateliérem Kvark, který nabízí psychoterapeutickou pomoc skrze tvoření různými technikami kreslení, malování apod. (od roku 2017). V současnosti vydal svoji druhou básnickou sbírku, nazvanou Déšť v poušti (2020). Kniha vyšla 1.10.2020. Je plná barevných (občas i černobílých) kreseb. Má přes dvě stě stran. Obsahuje básně z let 1998 až 2011. Kresby a fotografie jsou z let 1995 až 2020. Knihu lze zakoupit přímo od autora.

O sobě napsal Lukáš Vlček (1974) dne 28.8.2019.

P.S.: Zde je pár slov o vydané sbírce textů básní, nazvané "V hlubině koně tůň" v roce 2010..............Jedná se o texty, které se snaží zachytit atmosféru prožitku, dojem z prchavých chvil. Krátké básně jsou fotografiemi ve formě slov. Zamrzlé útržky pocitů a citů, plachtících v povětří. Někdy k napsání básně stačí atmosféra samotných slov a jejich významů. Snaha ze všech sil vtěsnat do několika řádků náhlou sršící energii citu, vyvolaného přívětivým i nepříjemným zážitkem, křivkou krajiny, přeletem hejna vzácného ptactva nad hlavou, krásou tváře, která se nedá vyslovit, tajemnem dálav, studnicí plnou květin v číchsi očích, hudbou, kresbou, melancholií, nadšením, exotikou, erotikou, touhou podobnou rozevlátému koni, snem nebo syrovou skutečností, konkrétním místem, názvem onoho místa, vzpomínkou, která se ztrácí a chce být nějak zachycena. Kresby doplňují sled nesouvislých, však souvisejících slov. Nebyly nakresleny k básním, nýbrž byly vybrány až posléze k jednotlivým textům. Zachycují něco, co je slovy již nepopsatelné, nevyjádřitelné. Cit nic. Pocit antracit. Cín ze slunečních vín. Cosi co schází. Subtilní nit podvědomí či intuice vede přes křehký most kamsi až do zahrad tenounce zvonících hvězd. Pak masivní vodopád probouzí mohutné emoce, které jsou v básních jenom krátce naznačeny, či ještě neprocítěny skrz naskrz..............................Lukáš Vlček

https://www.databazeknih.cz/knihy/v-hlubine-kone-tun-46025

................................................................................................

Jiné stránky, na kterých se nacházejí básně Lukáše Vlčka:

http://www.nehybnost.cz/weles/Weles_17_2003.pdf , (je nutno vyhledat strany 16 a 17).

-------------------------------

Reklamní sdělení na těchto stránkách nejsou moje, nevkládám je, ani je nemám možnost odstranit nebo ovlivnit. Jsou zde proto, že mám bezplatnou verzi estranek. Děkuji za pochopení. LV74.

http://lukasvlcek.artsy.cz/